… ale i tak se nám výlet 26. 5. do Humpolce a Lipnice nad Sázavou vydařil.
Počasí nám přálo a na zahájení celého dne nás přišel pozdravit, a popřát nám dobrou cestu, pan starosta MČ Praha 1, Ing. Oldřich Lomecký. A potom už vzhůru na cesty. Oba autobusy byly pohodlné a tak nám cesta na Humpolec dobře ubíhala.
V Humpolci jsme nechali autobusy na Dolním náměstí a vyrazili jsme po stopách recesistických aktivit občanů Humpolce.
Každý, kdo viděl film „Marečku, podejte mi pero!“, ví, že „Hliník se odstěhoval do Humpolce.“ Humpoleckým dala tato věta podnět k vytvoření pomníku svému nejslavnějšímu přistěhovalci. Ale ani to nestačilo, a když se do Humpolce začaly „slétat“ různé pohlednice a dárky pro Hliníka, vytvořili z nich a z rekvizit filmu maličké muzeum, které se jmenuje Hliníkárium.
Obě tyto kuriozity jsme navštívili a v čase zbývajícím do oběda si zájemci samostatně prohlédli centrum města. Na oběd jsme se potom sešli před hotelem Kotyza na Horním náměstí. Zde pro nás byl připraven velmi dobrý a bohatý oběd. Obsluha naprosto vzorná, takže během necelé hodinky bylo všech 100 účastníků výletu po obědě a připraveno na další cestu.
Ta byla poměrně krátká, i když se nám do cesty postavila objížďka. Řidiči si uměli poradit a tak jsme byli u hradu Lipnice včas. Zde jsme se setkali s Ing. Švorčíkem, bývalým ředitelem Střediska sociálních služeb, který je zde skoro jako doma. Vystoupali jsme na nádvoří a tam vyslechli panem průvodcem velmi vtipným způsobem podanou historii hradu. Samostatně a každý dle sil a možností jsme si hrad potom prohlédli.
Lipnice nad Sázavou je neodmyslitelně spjata s postavou našeho snad nejznámějšího spisovatele, Jaroslava Haška. Je zde několik jeho památníků, dům, hospoda, ale také jeho hrob. Vše jsme si prohlédli a potom už byl čas na návrat domů.
Hliníka, ani Haška jsme na své cestě nepotkali, ale kdo ví…