Středisko sociálních služeb Praha 1 organizuje pro seniory a občany s handicapem řadu vzdělávacích a volnočasových aktivit, které přispívají k širšímu poznání a vzdělání i k navazování kontaktů s vrstevníky a jež jsou účinnou formou prevence osamělosti. Jednou z takovýchto akcí byla i návštěva Senátu, tedy Valdštejnského paláce.
„Valdštejnský palác byl ve své době jedinečnou stavbou přesahující svým významem hranice země. Jeho vystavění rovněž vedlo k velké změně podoby Malé Strany. A tento palácový komplex je významný i dnes, kdy v něm sídlí Senát,“ vysvětlil důvody zorganizování prohlídky radní Prahy 1 Petr Burgr, do jehož gesce spadá Středisko sociálních služeb.
Valdštejnský palác dal ve dvacátých letech 17. století vystavět jeden z nejmocnějších a nejbohatších šlechticů té doby Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, a to na místě někdejšího Trčkovského paláce a dalších 23 domů, tří velkých zahrad a cihelny, které kvůli tomu vzaly zasvé. Nepříliš skrývaným Valdštejnovým úmyslem bylo zastínit i Pražský hrad.
Původně nevýznamný a chudý český šlechtic se totiž výhodnými sňatky i koupěmi (včetně zkonfiskovaného majetku protestantské šlechty) domohl značného jmění i postavení na císařském dvoře. Roku 1623 byl dokonce povýšen na knížete, o čtyři roky později byl jmenován vévodou frýdlantským a za další dva roky vévodou meklenburským. Nemluvě o hodnosti generalissima císařské armády. Císařova přízeň ale byla vrtkavá, což nakonec na vlastní kůži poznal i marnivý a namyšlený Valdštejn: roku 1634 byl totiž císařskými dekrety prohlášen za zrádce říše a císařskými důstojníky byl zavražděn v Chebu. Jeho majetek v Čechách byl zkonfiskován. Dílo zkázy pak v mnoha případech dokonala cizí loupeživá vojska během třicetileté války.
Senioři z Prahy 1 si v doprovodu senátní průvodkyně se zájmem prohlédli Hlavní sál, který v období raného baroka patřil k nejreprezentativnějším sálům ve střední Evropě a po Novém (dnes Španělském) sále na Pražském hradě byl největším v Praze. Z něj se přechází do Rytířské síně, jež původně bývala prvním z audienčních sálů Albrechta z Valdštejna. Někdejší žadatelé o audienci i současní senioři se z ní pak přesunuli do předpokoje, v němž jsou dnes krásná benátská zrcadla z 18. století, vyrobená na ostrově Murano.
Na Valdštejnském paláci se stejně jako na mnoha dalších českých stavebních a uměleckých skvostech osudově podepsalo drancování švédskými vojsky, která během třicetileté války napadla Prahu a obsadila Malou Stranu, zatímco pravý břeh se jim naštěstí dobýt nepodařilo. Skvostem paláce je pak i Audienční síň s originálním kruhovým půdorysem a bohatou freskovou výzdobou, jež nám zůstala zachována, protože prostě nešla odnést…
Zachráněna byla i krásná truhla s důmyslným systémem zámků. Ta ale přečkala pro změnu proto, že v době švédského plenění nebyla v paláci. Nyní je v Mytologické chodbě, kterou si senioři z Prahy 1 rovněž prohlédli a kterou prošli do bývalé luxusní konírny, jež svým vybavením odpovídala Valdštejnově lásce ke koním. Konírna nyní slouží senátorům jako hlavní jednací sál.
Evropská unie ocenila v roce 2003 cenou Europa Nostra citlivé zrestaurování a rekonstrukci Valdštejnského paláce. Díky rekonstrukci se podařilo opravit řadu stavebních a statických poruch, byly odstraněny nevhodné stavební zásahy z předchozích let a podařilo se architektonicky obnovit historický ráz Valdštejnského paláce a zahrady s nádhernou salou terrenou a výstavním prostorem ve Valdštejnské jízdárně.
Fotogalerii najdete zde
