Výlet vlakem do Olomouce – 7. 5. 2013
V úterý 7. května se vydaly tři kluby – Medunky, Týnka a někteří členové turistické party – do Olomouce. Byl to nápad Majky Primusové, která zjistila, že společnost Student Agency poskytuje seniorům v určitých dnech slevy na hromadnou jízdenku vlakem RegioJet. Památky, které bychom měli navštívit, nám pak doporučila Eliška Novotná (90 let!), jež nám nakreslila mapku trasy, na níž jednotlivé památky vyznačila. Role průvodce se ujala Dana Hyklová, která si ke všem památkám našla historický výklad. Jako fotoreportérka s námi jela Karolína Schwarzová, asistentka paní ředitelky Čelišové. Výlet to byl velmi zdařilý.
První památkou, kterou jsme zhlédli, byla bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, na který jsme vyjeli autobusem. Pak následovala na Václavském náměstí katedrála svatého Václava a vedle ní Zdíkův palác (dříve nazývaný Přemyslovský palác). Dvě slečny, které u paláce seděly na lavičce, nám poradily, kam máme jít na oběd. Byla to restaurace U Huberta, kam se nás vešlo všech dvacet a kde podávali polední menu za přijatelné ceny. Navíc jsme ani nemuseli uhnout ze své trasy.
Po obědě jsme pokračovali v cestě za památkami a postupně jsme si prohlédli na náměstí Republiky kašnu Titónů, bývalý klášter klarisek – dnes Vlastivědné muzeum a barokní kostel Panny Marie Sněžné. Pekařskou ulicí jsme se dostali ke gotickému kostelu svatého Mořice, ve kterém jsou největší varhany ve střední Evropě. Na Horním náměstí, kde bylo nejvíce památek, jsme obešli gotickou Olomouckou radnici, podívali se na dvě překrásné kašny – Herkulovu a Caesarovu, na velkém modelu města jsme pak hledali zhlédnuté památky a nakonec jsme si prohlédli 35 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice, který je největším sousoším v České republice a je zařazen mezi světové dědictví UNESCO.
Za Horním náměstím je náměstí Dolní, na kterém jsou dvě kašny – Neptunova a Jupiterova, mezi nimiž stojí Mariánský sloup. Vše bylo zahaleno do zelených sítí, neboť celé náměstí je v rekonstrukci, ale těmi sítěmi bylo na památky vidět. Na druhé straně náměstí nás zaujal renesanční měšťanský dům Hauenschildův palác, na kterém byl úžasný dvoupatrový arkýř. V tomto paláci byla při své cestě na Moravu ubytována ve dnech 26. – 28. října 1767 rodina Mozartova; to bylo Mozartovi 11 let.
Tady jsme již pocítili značnou únavu, tak jsme se vydali směrem k nádraží. Ještě jsme si prohlédli v Kateřinské ulici gotický kostel svaté Kateřiny Alexandrijské a zamířili jsme do Bezručových sadů, odkud jsme viděli barokní kostel svatého Michala v celé jeho kráse a mohutnosti.
V parku jsme si dali rozchod se srazem na nádraží. Park to byl velice krásný, se spoustou laviček, na kterých jsme si odpočinuli. Podél cesty, jež tvořila osu parku, tekla po pravé straně řeka Morava a po levé straně byly úžasné středověké hradby, takže prakticky až na nádraží jsme se měli na co dívat.
Dvě hodiny ve vlaku utekly neskutečně rychle a všichni jsme se shodli na tom, že cesta vlakem je mnohem příjemnější než autobusem, zvlášť tímto vlakem s obsluhou. Určitě se zase někam tímto způsobem vypravíme!
Dana Hyklová