Ples seniorů – 7. 4. 2019
Elegantní společenské obleky a šaty, krásná květinová výzdoba, program plný hvězd, žádné otálení s tancováním a atmosféra, která se prostě zažije jen na něm – takový byl Ples seniorů, jedna z nejhezčích akcí pořádaných Prahou 1 a Střediskem sociálních služeb.
„Mít takto aktivní společenství seniorů je poklad; kapitál, na kterém rádi stavíme,“ ocenil starosta Prahy 1 Pavel Čižinský při slavnostním zahájení plesu, jehož většinu pak poctivě strávil s manželkou na parketu.
A od začátku jeden šlágr střídal druhý a jeden výborný umělec dalšího – ať už to byla Jitka Zelenková, Josef Laufer nebo Jiří Helekal a spolu s nimi výborně „šlapající“ Golden Big Band Prague. A kdo si třeba myslel, že hity Beatles v podání sympatické kapely Pangea seniorům odeberou energii, velmi se mýlil.
Odpočinout si pak všichni přece jen alespoň na chvíli mohli při umělecké přehlídce Marie Zelené s názvem Návrat k hodnotám. K vrcholům pak patřila tradiční vystoupení tanečního souboru seniorek Medunky, kterým aplaudoval Žofín vestoje. Skvěle a naplno se prostě bavili všichni – účinkující i plesoví hosté.
„Když jsme jako noví zasedli do radničních lavic, ani na okamžik jsme nezapochybovali, jestli Ples seniorů uspořádat. A udělali jsme dobře!“ konstatoval spokojeně radní Prahy 1 pro kulturu, spolky, sport a aktivity seniorů Petr Burgr, který za přípravu plesu poděkoval ředitelce Střediska sociálních služeb Heleně Čelišové a jejímu kolektivu a projektové manažerce z radnice Prahy 1 Markétě Hájkové.
Kromě Pavla Čižinského a Petra Burgra se plesu zúčastnila celá řada seniorů i známých osobností – představitelé radnice Petr Hejma, Pavel a Jitka Nazarští, David Bodeček, Petr Kučera, Martin Špaček, dále malíř Kristián Kodet, kapelníci Václav Hybš a Felix Slováček, tanečník Vlastimil Harapes nebo organizátor radničních seniorských výletů Karel Ulm.
Ti všichni – a sešlo se na Žofíně přes devět stovek hostů (!) – pak také aplaudovali manželům Petrasovým, které odborná porota pod vedením Vlastimila Harapese zvolila nejlepším tanečním párem plesu.
Co dodat? Určitě to, že bylo fantastické pozorovat, jak na parketu vedle sebe „kroužili“ senioři i o jednu až dvě generace mladší hosté z radnice i z řad těch, kteří svým rodičům a prarodičům dělali garde.
Na shledanou a nezapomeňte, že „každý den stojí za to, aby ho člověk žil“.
