Tábor v Dražíči – 14. až 21. 6. 2014

Už třetí rok po sobě se letos uskutečnil letní tábor pro seniory z Prahy 1, který pro ně připravily Městská část Praha 1 a její Středisko sociálních služeb. Letos naši táborníci vyrazili do chatového tábora Jiskra v Chlumu u Dražíče nedaleko malebného města Bechyně.

„Letošní tábor se konal v nádherném místě, ideálním pro vycházky, hry i výlety. Jsem rád, že jsem ho opět mohl osobně navštívit a přesvědčit se, že vše běží, jak má, a že se táborníci – stejně jako v minulých letech – skvěle baví. A za to bych chtěl poděkovat všem, kteří pestrý program připravili a kteří se o naše seniory vzorně starali,“ řekl starosta Městské části Praha 1 Oldřich Lomecký.

Tábor pro seniory se uskutečnil v týdnu od 14. do 21. června, ubytování bylo zajištěno v chatkách a stravování pak probíhalo ve společné jídelně. Tábor měl navíc vlastního kuchaře, který se snažil, aby všem chutnalo a aby bylo postaráno i o „dietáře“.

Na tábor se na několik dní vypravila i radní pro sociální oblast a protidrogovou problematiku Šárka Chládková Táborská. „Jsem ráda, že mohu říci, že se tábor opět vydařil a že všichni pracovníci Střediska sociálních služeb, kteří vše zajišťovali, odvedli skvělou práci, za kterou jim děkuji. Zároveň chci poděkovat našim seniorům, kteří se nadšeně zapojili do programu a postarali se tak o bezproblémový průběh a nádherné zážitky nás všech,“ prohlásila paní radní.

Tradiční a opět velmi nápaditá celotáborová hra nesla název „Po kolejích kolem světa“ a navázala na předchozí léta, kdy táborníci „cestovali“ po vodě a vzduchem po zajímavých místech celé naší planety.

To ale zdaleka nebylo všechno! Úterní večer zpestřil koncert country kapely a hned další den pak byl tábor zasvěcen řemeslům. Táborníci si díky tomu vyzkoušeli řadu různých výtvarných technik: zdobení perníčků, malování na textil, mramorování, vypalování do dřeva nebo třeba výrobu kožených klíčenek.

Stranou také nezůstala životně důležitá dovednost – první pomoc. Ve spolupráci s Útvarem prevence Městské policie hl. m. Prahy proto byla uspořádána hra zaměřená na první pomoc v krizových situacích, s nimiž se senioři mohou setkat v běžném životě (praktický nácvik první pomoci při mrtvici, bezvědomí, infarktu, zlomenině, mdlobě, uštknutí i praktický nácvik chování v případě, že se staneme svědkem dopravní nehody).

O spoustu her, soutěží, zábavy i poučení tak nebyla nouze a nám nezbývá než dodat, že kdo letos nejel, může vše napravit příští rok. Všichni organizátoři se na něj určitě budou těšit.

Pro zkušené táborníky i ty, kteří vyrazí poprvé, pak platí společné a radostné „Na shledanou na letním táboře pro seniory 2015!!!“

thumbnail of TÁBOR 2014 pozvánka

 

Vícedenní akce v roce 2013

V roce 2013 jsme uspořádali tyto vícedenní akce:

Výlet na Jesenicko (duben)
Tábor pro seniory v Soběšíně – 2 turnusy (červen)

Letní tábor pro seniory se letos opravdu vydařil – 15. až 29. 6. 2013

Už druhý ročník letního tábora pro seniory uspořádaly v Soběšíně na Sázavě Městská část Praha 1 a Středisko sociálních služeb. Letos se tábor poprvé konal hned ve dvou turnusech: zatímco ten první navštívili už zkušení táborníci, kteří absolvovali i první ročník, druhý byl určen „bažantům“.

„Po úspěchu prvního ročníku nám všem bylo jasné, že tu vzniká nová pěkná tradice, jež dokazuje, že dobře bavit se můžeme v každém věku,“ řekl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Co měly oba táborové běhy společného, byly výborná nálada a napětí i velké nasazení při hrách a soutěžích. Všichni účastníci také hned na začátku tábora prošli bránou dětství a zvolili si věk v rozmezí od dvanácti do patnácti let. Poté si zabalili – ano, čtete dobře – a odletěli létajícím balonem, jehož první zastávka stála opravdu za to: Las Vegas. To v případě prvního turnusu. Členové druhého turnusu byli vystaveni zdánlivě menšímu nebezpečí, když se vydali na cestu kolem světa lodí. Dalším rozdílem mezi oběma turnusy bylo počasí: první týden slunce vytrvale hřálo (či spíš připalovalo), druhý týden se obloha spíše vytrvale mračila.

My jsme tábor navštívili během prvního turnusu. S námi pak v kufru auta (v chladicím boxu – zpráva pro hygienu:)) přijely špekáčky k večernímu táboráku. Dorazili jsme, když zrovna naplno běžela soutěž, kdy si všichni táborníci vyslechli od „hlavase“ Rikiho příběh, o němž pak postupně vedli diskusi a hodnotili jednání jednotlivých postav příběhu. „Pro mě je velmi zajímavé a poučné srovnávat, jak příběh hodnotili děti a mladí lidé, s nimiž také pracuji, a jak lidé, kteří už prožili kus života,“ řekl Jaroslav Kráčmera, jinak už zmíněný Riki, který měl už druhým rokem na starost program tábora. Rovněž druhým rokem s ním spolupracovala paní Erika, jež zároveň plnila funkci zdravotnice.

Druhým rokem také fungovala populární kavárna, doslova epicentrum tábora, kde se odpočívalo, hrálo, diskutovalo či zpívalo. A také podnik, jehož název se měnil podle situace, počasí, stavu tělesné schránky či duše „provozovatelek“ – ředitelky Střediska sociálních služeb Heleny Čelišové a její spolupracovnice Karolíny Schwarzové. V době naší návštěvy se honosil označením „U dvou zdechlých koček“.

Vedle her a soutěží čekaly na účastníky pestré a netradiční ranní rozcvičky, jež tvořily tai-či, přijímání energie nebo třeba mazurka. Večery pak vyplňovaly táboráky, koncerty harmonikáře a country kapely, promítání v bijásku Kinolet a stejně jako loni oslava narozenin úplně všech zúčastněných bez ohledu na skutečné datum narození. Chybět samozřejmě nemohl ani rozlučkový večer.

Využíváme pohostinnosti kavárnic a vychutnáváme si jejich kávu, slunce připaluje, ale hry musejí pokračovat. Jde se na Hanojské věže, jež důkladně prověřují kombinační schopnosti soutěžících. Auto těchto řádek je sebekriticky rád, že může jen přihlížet. A následuje další soutěž a hra zároveň, stejně zábavná jako všechny ostatní. Všichni se při ní ocitají až ve starověku, konkrétně v Mezopotámii, a úkol, který je čeká, je… Jak to jen říct? No, zkrátka, musejí vyluštit klínové písmo. Nutno dodat, že se do hry všichni pouštějí s chutí, vervou a úspěšně.

My se raději pomalu vytrácíme a vyrážíme do hlavního města. Klínové písmo… Hm…

Senioři Prahy 1 se vypravili na expedici kolem světa – červen 2012

Více než šestnáct set roků činil součet věku všech účastníků jedinečného projektu Střediska sociálních služeb a Městské části Praha 1. Dostal název Expedice kolem světa 2012 a jeho účastníci poznali doslova celý svět. A to přes to, že neopustili malebné údolí Sázavy mezi městy Kácov a Český Šternberk. Tam totiž, v areálu Masarykova tábora YMCA v Soběšíně, sídlil první ročník letního tábora pro seniory z Prahy 1.

Každý den stojí za to, aby ho člověk žil – tak znělo motto tábora. A kdo měl tu možnost tábor navštívit, určitě by dodal: Každý den se člověk může dobře bavit. Tak to totiž v Soběšíně vypadalo. Nevěříte? „Zpočátku jsme si říkali, jak se tu asi bude našim klientům líbit, ale od prvních okamžiků byly pochyby pryč. Bezvadná parta i atmosféra. Moc jsme si to tu opravdu užili,“ prozradila ředitelka Střediska sociálních služeb Helena Čelišová a velmi ráda dodala, že nejlepší odměnou organizátorům byla ta skutečnost, že se všichni zúčastnění senioři už v průběhu tábora přihlásili na další ročník. Tam už pojedou jako pokročilí táborníci.

Program od rána do večera si vzal na starost zkušený organizátor táborů a věkem také dříve narozený Jaroslav Kráčmera: „Celý tábor jsme pojali jako plavbu kolem světa, kdy jsme každý den navštívili jiný kontinent. Účastníci nafasovali cestovní pasy, do nichž sbírali body za soutěže i razítka jednotlivých kontinentů. A věřte mi, že soutěže tady všichni brali vážně a pouštěli se do nich naplno.“

Povaze navštíveného kontinentu se pak přizpůsoboval program, a to včetně ranních rozcviček, na něž se všichni těšili. A tak se třeba při návštěvě Austrálie změnila rozcvička v souboj klokanů. Při návštěvě Jižní Ameriky se zase vedl napínavý boj ve svíčkovém fotbale.

Nezapomnělo se ale ani na oslavy narozenin paní Pokorné (70) a paní Bártové (74). A jak se říká, nebyl to na táboře žádný věk, protože nejstaršímu triu bylo 84, 85 a 86 let.

Hlavním kritériem při sestavování programu podle Jaroslava Kráčmery bylo, aby si všichni užili legraci. „Prvním úkolem proto také bylo, že všichni museli na začátku pobytu projít branou do dětství,“ dodal.

Zábava nepřestávala ani večer, kdy dvakrát přijela trampská kapela a jednou dokonce populární František Nedvěd se synem, kteří navíc přivezli vynikající špekáčky z Jílového. Ve stejný večer pak dorazil i starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který přivítal možnost zazpívat si a popovídat po náročném dni naplněném složitým jednáním Zastupitelstva MČ Praha 1. „Gratuluji organizátorům za skvělý nápad a ty, kteří letos nejeli, zvu srdečně na příští rok. Věřte, stojí to za to!“ prohlásil starosta Lomecký.