Celodenní a tematické výlety v roce 2013

V roce 2013 jsme navštívili tato místa a akce:

Sychrov a Semily (únor)
Nové Město nad Metují a Dobruška (únor)
Rábí a Sušice (březen)
Rájec nad Svitavou a Blansko (březen)
Kašperk a Vimperk (duben)
Lisice a Polička (duben)
Velhartice a Klatovy (květen)
Rumburk a Nový Bor (květen)
Vyšší Brod a Větřní (červen)
Litice nad Orlicí a Vysoké Mýto (červen)
Boskovice a Svitavy (červenec)
Jihlava a Třešť (červenec)
Litomyšl a Ústí nad Orlicí (srpen)
Nové Hrady a Dobrá Voda (srpen)
Kosmonosy a Harrachov (září)
Rožmberk nad Vltavou a České Budějovice (září)
Landštejn a Kamenice nad Lipou (říjen)
Mikulov a Břeclav (říjen)
Kutná Hora (říjen)
Brno a vila Tugendhat (listopad)
Nová Říše a Humpolec (listopad)
Výlov Vyžlovského rybníka (listopad)
Vánoční Zhořelec v Sasku – SRN (prosinec)
Vánoční Řezno v Bavorsku – SRN (prosinec)

Výlov Vyžlovského rybníka – 9. 11. 2013

V sobotu 9. listopadu jsme se společně vydali podívat se na výlov Vyžlovského rybníka. I přes mírně nepříjemné počasí si výlet všichni skvěle užili a každý z nás vzpomínal i při nedělním obědě, kdy se na stole ocitla čerstvá ryba.

Výlet vlakem do Olomouce – 7. 5. 2013

V úterý 7. května se vydaly tři kluby – Medunky, Týnka a někteří členové turistické party – do Olomouce. Byl to nápad Majky Primusové, která zjistila, že společnost Student Agency poskytuje seniorům v určitých dnech slevy na hromadnou jízdenku vlakem RegioJet. Památky, které bychom měli navštívit, nám pak doporučila Eliška Novotná (90 let!), jež nám nakreslila mapku trasy, na níž jednotlivé památky vyznačila. Role průvodce se ujala Dana Hyklová, která si ke všem památkám našla historický výklad. Jako fotoreportérka s námi jela Karolína Schwarzová, asistentka paní ředitelky Čelišové. Výlet to byl velmi zdařilý.

První památkou, kterou jsme zhlédli, byla bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, na který jsme vyjeli autobusem. Pak následovala na Václavském náměstí katedrála svatého Václava a vedle ní Zdíkův palác (dříve nazývaný Přemyslovský palác). Dvě slečny, které u paláce seděly na lavičce, nám poradily, kam máme jít na oběd. Byla to restaurace U Huberta, kam se nás vešlo všech dvacet a kde podávali polední menu za přijatelné ceny. Navíc jsme ani nemuseli uhnout ze své trasy.

Po obědě jsme pokračovali v cestě za památkami a postupně jsme si prohlédli na náměstí Republiky kašnu Titónů, bývalý klášter klarisek – dnes Vlastivědné muzeum a barokní kostel Panny Marie Sněžné. Pekařskou ulicí jsme se dostali ke gotickému kostelu svatého Mořice, ve kterém jsou největší varhany ve střední Evropě. Na Horním náměstí, kde bylo nejvíce památek, jsme obešli gotickou Olomouckou radnici, podívali se na dvě překrásné kašny – Herkulovu a Caesarovu, na velkém modelu města jsme pak hledali zhlédnuté památky a nakonec jsme si prohlédli 35 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice, který je největším sousoším v České republice a je zařazen mezi světové dědictví UNESCO.

Za Horním náměstím je náměstí Dolní, na kterém jsou dvě kašny – Neptunova a Jupiterova, mezi nimiž stojí Mariánský sloup. Vše bylo zahaleno do zelených sítí, neboť celé náměstí je v rekonstrukci, ale těmi sítěmi bylo na památky vidět. Na druhé straně náměstí nás zaujal renesanční měšťanský dům Hauenschildův palác, na kterém byl úžasný dvoupatrový arkýř. V tomto paláci byla při své cestě na Moravu ubytována ve dnech 26. – 28. října 1767 rodina Mozartova; to bylo Mozartovi 11 let.

Tady jsme již pocítili značnou únavu, tak jsme se vydali směrem k nádraží. Ještě jsme si prohlédli v Kateřinské ulici gotický kostel svaté Kateřiny Alexandrijské a zamířili jsme do Bezručových sadů, odkud jsme viděli barokní kostel svatého Michala v celé jeho kráse a mohutnosti.

V parku jsme si dali rozchod se srazem na nádraží. Park to byl velice krásný, se spoustou laviček, na kterých jsme si odpočinuli. Podél cesty, jež tvořila osu parku, tekla po pravé straně řeka Morava a po levé straně byly úžasné středověké hradby, takže prakticky až na nádraží jsme se měli na co dívat.

Dvě hodiny ve vlaku utekly neskutečně rychle a všichni jsme se shodli na tom, že cesta vlakem je mnohem příjemnější než autobusem, zvlášť tímto vlakem s obsluhou. Určitě se zase někam tímto způsobem vypravíme!

Dana Hyklová

Celodenní a tematické výlety v roce 2012

V roce 2012 jsme se vydali na tato místa a akce:

Skanzen Řepora (leden)
Spálené Poříčí a Starý Plzenec – Bohemia Sekt (únor)
Hora Říp a Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem (březen)
Zbiroh, Rokycany (duben)
Lemberk a Liberec (duben)
Grabštejn a Hrádek nad Nisou (květen)
Kratochvíle a Vodňany (květen)
Velké Březno a Ústí nad Labem (červen)
Zvíkov a Strakonice (červen)
Hrubý Rohozec a Mladá Boleslav (červenec)
Karlovy Vary a Loket (červenec)
Zlatá Koruna a Český Krumlov (srpen)
Humprecht a Jičín (srpen)
Slavonice a Dačice (září)
Plasy a Manětín (září)
Valdštejn a Lomnice nad Popelkou (říjen)
Lnáře a Horažďovice (říjen)
Náchod a Jaroměř (listopad)
Vranov nad Dyjí a Znojmo (listopad)
Horšovský Týn a Domažlice (prosinec)
Vánoční Linec (prosinec)

Neuvěřitelný výkon seniorů – březen 2012

Když nejde hora k seniorům, musí senioři na ŘÍP!!

Hlavně ti, kteří tam nebyli. Patří přece k našim základním dějepisným znalostem, že první Čech usedl právě zde. Je tedy jistě důležité, aby si zde postupně sedli také ti ostatní.

Výlet na Říp se konal na konci března. Díky vstřícnému přístupu Národního památkového ústavu jsme po náročném výstupu na Říp mohli nejen posedět a dát si kávu, ale hlavně si prohlédnout i interiér rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha. Úžasný výklad a závěrečné otázky nám přiblížily nejen minulost, ale i současnost a historické souvislosti hory Říp, rotundy a celého Podřipska. Bylo to moc pěkné a poučné.

Neuvěřitelný sportovní výkon podali senioři nejen při výstupu na horu, který zvládli ve velmi krátkém čase, ale i cestou dolů, jež, jak je známo všem horalům, bývá daleko náročnější. Jsme rádi, že to všichni zvládli ve zdraví a s úsměvem. Věříme, že nyní již zvládnou vše.

Potom nás čekala návštěva Bechlína, kde jsme si prohlédli Dílnu lidových tradic. Nakoupili jsme si Velikonoční dárky a dali si báječnou kávu. Dílna je Občanským sdružením a věnuje se 6 dětem, které má v pěstounské péči. Děkujeme za vlídné přijetí.

Další na řadě byla neplánovaná návštěva Diakonie v Krabčicích, kde probíhala Velikonoční výstava výrobků obyvatel a exklusivní výstava kraslic různých autorů. Výstavu jsme si prohlédli pod vedením naší již známé Ing. Olgy Pětníkové, která nám i předvedla malování kraslic, tak jako vloni na naší akci v klubu Týnská.

Potom na nás již čekal v Zámecké restauraci v Roudnici nad Labem zasloužený výtečný oběd i s medovníkem na závěr.

Ještě než začalo pršet, jsme navštívili také Podřipské muzeum, kde jsme se seznámili s historií regionu a jako bonus tam byla velká maketa hory Říp s velkým nádražím, to vše provedeno ze stavebnice Merkur, jejímž autorem je místní rodák pan Veselý. Mužskou část výpravy jsme od této části expozice nemohli odtrhnout.

Z výletu jsme se vrátili unavení, ale ve výtečné náladě.

Vzhůru na bublinky! – 23. 2. 2012

23. února jsme se vypravili na další z výletů, tentokrát byly naším cílem dvě města – Spálené Poříčí a Starý Plzenec.

Ve Spáleném Poříčí se nám věnovala paní Mgr. Ivana Paseková, kulturní pracovnice Informačního centra. Seznámila nás s historií města a pod jejím vedením jsme si prohlédli muzeum a Špejchar. Zde jsme si zavzpomínali, jak žili naši předci, jak bydleli, jak pracovali a že jejich život nebyl vůbec jednoduchý. V nejvyšším patře byla krásná stálá výstava autorské dvojice Winter a Neprakta, na jejíž realizaci má velkou zásluhu přímo pan starosta města Spálené Poříčí. Samotné Informační centrum je také velmi zajímavým domem, který má černou kuchyni, kachlová kamna a řadu dalších historických zajímavostí. Návštěva města se nám velmi líbila a děkujeme za krásné přijetí.

Další naše cesta vedla do báječné Staroplzenecké restaurace, kde na nás čekal výtečný oběd a vzorná obsluha.

No a potom už byla na řadě prohlídka expozic, výroby a hlavně ochutnávka Bohemia Sektu. Prohlídka byla báječná, dozvěděli jsme se řadu zajímavých informací a pochopili jsme, jak se vlastně bublinky do sektu dostanou. Dozvěděli jsme se, odkud pocházejí vína na bublinky, a zhlédli jsme zajímavý film. Samotná ochutnávka potom zahrnovala návod na otevírání, skladování, výběr kvality a jak ochutnávat. Ochutnali jsme 3 druhy Sektu a z prohlídky jsme tak odcházeli ve výborné náladě.

Zájemci si ještě na závěr mohli zakoupit v podnikové prodejně víno i sekt a tak jsme se domů vraceli s cinkajícím autobusem.

Výlet se nám vydařil a těšíme se na další.

První výlet roku 2012: Řepora – 26. 1. 2012

První výlet roku 2012 byl sice krátký, ale o to zajímavější. Vždyť jen málokdo z obyvatel Prahy tuší, že se na jejím území nachází středověký skanzen. Každý z účastníků prvního letošního výletu se o tom mohl 26. 1. 2012 přesvědčit na vlastní oči.

Sraz byl ve stanici metra Stodůlky, odkud jsme šli všichni společně na oběd. Všem chutnalo a již byli celí netrpěliví, kam že se to vlastně po obědě půjde. Bylo to jednoduché, šli jsme na autobus. Ten pro nás přijel a dovezl nás do vesnice Řeporyje, odkud jsme již museli jít pěšky. Cesta byla místy zmrzlá, místy bahnitá, ale všichni výletníci ji v pořádku zdolali.

Po prohlídce skanzenu nás autobus odvezl až do Pařížské ulice.

CO NAPSAL O VÝLETU DO ŘEPORY JEHO NEJSTARŠÍ ÚČASTNÍK-PAN BŘETISLAV LUDVÍK:

26. ledna 2012 jsem se zúčastnil výletu do skanzenu Řepora za účelem vycházkovým a odborně vzdělávacím. Počasí bylo krásné, nálada všech výborná, která nás provázela celou dobu.

Metrem jsme přijeli do stanice Stodůlky, ve zdejší restauraci jsme poobědvali výborné menu, byli jsme spokojeni jak s jídlem, tak s pozornou obsuhou. Odtud nás speciální autobus zavezl do Řeporyjí a my zamířili směrem do skanzenu. Ve skanzenu Řepora jsme obdivovali stavby středověké vesničky, měli tam i kostelíček, který jsme si také důkladně prohlédli a nasávali tu starobylou atmosféru. Po prohlídce skanzenu jsme se pomalu vraceli ke stanovišti autobusu, i když to místy trochu klouzalo, cestu jsme zvládli bez úrazu. Autobus nás odvezl zpět do Prahy, do Pařížské ulice.

My ze stacionáře jsme šli ještě do Týnské, kde jsme posvačili a zahřáli se teplým čajem. Všichni jsme byli spokojeni a příjemně unaveni.

Kdybych byl školákem, hodnotil bych výlet na jedničku s hvězdičkou. Děkuji za pěkné zážitky a budu se těšit na další výlet.

Břetislav Ludvík

Středověký skanzen Řepora, který je replikou osady ze 14. století a je unikátní tím, že je vybudován pomocí dobových stavebních technologií s použitím výhradně přírodních materiálů.

V objektu skanzenu je mnoho budov; kostel se hřbitovem, usedlost rychtáře s krčmou, usedlosti kováře, hrnčíře a domkáře, zastřešené tržiště, studna, pranýř, vstupní brány a věže, palisády aj. Dokončena zatím není tvrz. Za východní branou jsou expozice z různých dob a míst, které nepatří přímo do města: šibeniční vršek, posvátný strom a pohanské kultovní místo. Před západní branou, která slouží i pro vstup návštěvníků, jsou sloupková boží muka.

V současné době se zde můžete podívat, jak bydlel například hrnčíř, kovář, rybář nebo domkář. Uvidíte, jak vypadala usedlost rychtáře a středověká krčma a v neposlední řadě můžete navštívit kostelík a hřbitov.

Vesnice je obehnána dřevěnou palisádou se vstupní branou a věžemi. Za branami najdete šibeniční vršek a pohanské kultovní místo s posvátným stromem. Vesnici oživují hospodářská zvířata jako ovce a kozy. Je zde i několik přírodních jezírek, ve kterých žijí mimo mnoha druhů ryb i v Praze nevídaní raci.

Rozhodnutí vybudovat na místě bývalé těžebny cihlářské hlíny středověké městečko, padlo v roce 1999. Následovalo několik let tvrdé práce, při které ožila i některá dávno zapomenutá řemesla. Celé městečko je totiž vystavěné za použití původních, středověkých technologií, tedy bez moderní mechanizace. Díky tomu je zachována skutečně autentická podoba všech staveb, které ve skanzenu můžete spatřit.

V současné době nabízí středověký skanzen Řepora možnost prohlídky, při které se návštěvníci mohou seznámit s prostředím, ve kterém žili naši předkové na přelomu 14. a 15 století, v době vlády Karla IV a jeho syna Václava IV.

Celodenní a tematické výlety v roce 2011

V roce 2011 jsme navštívili tato místa a akce:

Vamberk (únor)
Plzeň a Plzeňský prazdroj (březen)
Lysá nad Labem – výstavní trhy (duben)
Koněprusy (duben)
Litoměřice – výlet byl spojen s vystoupením recitátorek z klubu Týnka (květen)
Hrnčířská sobota ve skanzenu na Veselém kopci (květen)
Humpolec a Lipnice nad Sázavou (květen)
Lysá nad Labem – Senior handicap a Růžová zahrada (červen)
Adršpach (červen)
Slavonice a Maříž (červenec)
Kokořín a Máslovice (srpen)
Posvícení ve skanzenu na Veselém kopci (září)
Hluboká nad Vltavou (září)
Výlov rybníka Podroužek (říjen)
Červený Újezd (říjen)
Sladkovodní akvárium v Hradci Králové (listopad)
Lysá nad Labem – Polabské vánoční trhy (prosinec)
Karlštejn – Muzeum betlémů (prosinec)
Vídeň – vánoční trhy (prosinec)