Štítek: Výlet

Adršpašské skály – 30. 6. 2011

Výlet do Adršpachu 30. 6. byl krásný.

Cesta byla sice dlouhá, ale oba autobusy nakonec dorazily v pořádku a včas na místo. Oběd v hotelu Javor byl dobrý a obsluha vzorná, takže jsme podle harmonogramu vstupovali bránou číslo 1 do areálu skalního města. Rozdělili jsme se na 3 skupiny a s průvodci jsme si prošli tzv. Malý okruh. Cesta byla příjemná, ve skalách bylo lehce chladno, ale krásně. Všichni jsme fotili a nestačili se divit nejroztodivnějším skalním útvarům a jejich výstižným názvům, vždyť se tu dají nalézt takové útvary jako Homole, Starosta a Starostová, lenošky celé Krakonošovy rodiny, Sloní náměstí apod. Snad jen Gotická branka sem byla dostavěna člověkem. A tak když jsme se naposledy zadívali na zelenou vodu jezera, bylo nám všem jasné, že takový výlet musíme ještě někdy zopakovat.

Domů jsme se vrátili až večer, ale nikomu to nevadilo, vždyť výlet se nám skutečně vydařil.

Nebyl přítomen Hliník ani Hašek – 26. 5. 2011

… ale i tak se nám výlet 26. 5. do Humpolce a Lipnice nad Sázavou vydařil.

Počasí nám přálo a na zahájení celého dne nás přišel pozdravit, a popřát nám dobrou cestu, pan starosta MČ Praha 1, Ing. Oldřich Lomecký. A potom už vzhůru na cesty. Oba autobusy byly pohodlné a tak nám cesta na Humpolec dobře ubíhala.

V Humpolci jsme nechali autobusy na Dolním náměstí a vyrazili jsme po stopách recesistických aktivit občanů Humpolce.

Každý, kdo viděl film „Marečku, podejte mi pero!“, ví, že „Hliník se odstěhoval do Humpolce.“ Humpoleckým dala tato věta podnět k vytvoření pomníku svému nejslavnějšímu přistěhovalci. Ale ani to nestačilo, a když se do Humpolce začaly „slétat“ různé pohlednice a dárky pro Hliníka, vytvořili z nich a z rekvizit filmu maličké muzeum, které se jmenuje Hliníkárium.

Obě tyto kuriozity jsme navštívili a v čase zbývajícím do oběda si zájemci samostatně prohlédli centrum města. Na oběd jsme se potom sešli před hotelem Kotyza na Horním náměstí. Zde pro nás byl připraven velmi dobrý a bohatý oběd. Obsluha naprosto vzorná, takže během necelé hodinky bylo všech 100 účastníků výletu po obědě a připraveno na další cestu.

Ta byla poměrně krátká, i když se nám do cesty postavila objížďka. Řidiči si uměli poradit a tak jsme byli u hradu Lipnice včas. Zde jsme se setkali s Ing. Švorčíkem, bývalým ředitelem Střediska sociálních služeb, který je zde skoro jako doma. Vystoupali jsme na nádvoří a tam vyslechli panem průvodcem velmi vtipným způsobem podanou historii hradu. Samostatně a každý dle sil a možností jsme si hrad potom prohlédli.

Lipnice nad Sázavou je neodmyslitelně spjata s postavou našeho snad nejznámějšího spisovatele, Jaroslava Haška. Je zde několik jeho památníků, dům, hospoda, ale také jeho hrob. Vše jsme si prohlédli a potom už byl čas na návrat domů.

Hliníka, ani Haška jsme na své cestě nepotkali, ale kdo ví…

Veselý den na Veselém kopci – 21. 5. 2011

V sobotu 21. 5. jsme vyrazili na další tematický výlet, na akci „Hrnčířská sobota na Veselém kopci“. Soubor lidových staveb Veselý kopec se nachází u Hlinska a je dokladem nelehkého života na Vysočině.

Počasí nám přálo. Sluníčko svítilo a tak pomalu roztávaly i závěje krup, které zde spadly předchozího večera.

Líbily se nám nejen chalupy a chaloupky, ale i nabízené keramické zboží.

Den jsme si pěkně užili a domů se nám snad ani nechtělo. Příště jedeme 26. 5. do Humpolce a Lipnice nad Sázavou.

Den s K. H. Máchou v Litoměřicích – 11. 5. 2011

Středa 11. 5. byla dnem velkého výletu do Litoměřic. Výlet byl motivován dvoustým výročím narození Karla Hynka Máchy a odhalením jeho sochy na Mostné hoře v Litoměřicích.

Díky paní Daně Hyklové, která je sice obyvatelkou Prahy 1, ale v Litoměřicích je skoro jako doma, jsme prožili báječný den. Promyslela pro všechny účastníky bohatý program. Výletu se účastnili hlavně členové Klubu poezie Týnka, členové Turistické party, členové pétanque Senior týmu Praha 1 a country tanečnice z klubu Medunky. Tomuto pestrému složení výpravy byl také uzpůsoben program dne.

Návštěvu města jsme zahájili všichni společnou návštěvou hřbitova, kde je původní hrob K. H. Máchy a je zde také pseudogotický kenotaf. Zapálili jsme zde na důkaz úcty tucet svic.

Další program nás na celé dopoledne rozdělil. Jedna část, složená ze zdatných turistů, vyrazila pod vedením místních seniorek-turistek na horu Radobýl, která se tyčí nad Litoměřicemi. Díky tomu, že je částečně odtěžena (těžil se zde živec), je její vrchol nezalesněn a skýtá proto nádherný výhled všemi směry na celý krásný Máchův kraj.

Druhá část výpravy, složená hlavně z vyznavačů poezie, nejprve zamířila na Mostnou horu, k druhé soše K. H. Máchy – tedy k jejímu druhému provedení. První tato socha stojí na svahu Petřína. Za povšimnutí stojí její krásné umístění a snadná dostupnost.

Dalším bodem programu vyznavačů poezie bylo setkání se seniory z Litoměřic. Setkání bylo připraveno v místním klubu Bethel. Zde nás uvítala paní Smetanová a pan Ing. Veber, ze sociálního odboru města Litoměřic. Členové našeho Klubu poezie Týnka k této příležitosti nastudovali celý Máj, který za soustředěné pozornosti všech přítomných diváků přednesli. Na závěr jejich vystoupení přispěl do programu ještě pan Jindříšek, senior z Litoměřic, jehož tvorbu básnickou i hudební můžete najít zde: http://www.zgublacenko.cz/projekty/moji-pratele—umelci/frantisek-jindrisek

Po skončení básnického a hudebního programu se poetici opět sešli na Mírovém náměstí s turisty. Byli, unavení, mnozí velmi, ale spokojení. Cestou na oběd si proto všichni vzájemně vyprávěli, co viděli, slyšeli a zažili. Poobědvali jsme v krásné restauraci Marina Labe, kde je nádherný výhled do kraje a všichni obdivovali společně horu Radobýl ještě jednou, tentokrát zdola.

Odpoledne mohli zájemci navštívit Máchovu světničku a všichni potom prošli větší či menší okruh městem s průvodcem.

Počasí nám přálo a tak si další část odpoledne každý užil po svém, někteří poseděli v cukrárně, jiní ve vinárně a někteří jen tak bloumali městem a prohlíželi si muzeum, galerie a kostely, městské hradby a řadu krásně rekonstruovaných historických domů v centru města.

Výlet se opravdu vydařil. Dano, děkujeme za nápad i realizaci.

Koněpruské jeskyně – 28. 4. 2011

Přes malé obavy, jak to dopadne s počasím, jsme se sešli ve čtvrtek 28. 4. ráno u hotelu Intercontinental, pohodlně se usadili do autobusu a vyrazili vstříc pro mnohé neznámým hlubinám země.

K jeskyním jsme dorazili již kolem deváté hodiny a těsně po nás přijely nějaké školní děti. Jako rozumnější jsme jim dali přednost a nechali je jít před námi. My jsme se zatím rozdělili na dvě skupiny, abychom si výklad mohli řádně užít a nikdo na nás nepospíchal. Nakonec jsme se v jeskyních několikrát potkali.

Krápníky a celé podzemí se nám velmi líbilo. Mnozí byli v jeskyních vůbec poprvé a to více si je užívali. Zdárně jsme zdolali i obávané velké množství schodů, které nám zvláště v závěru (83 točitých schodů) dalo některým řádně zabrat.

Počasí nám nakonec přálo a tak i ti, kteří nakonec do jeskyní nesestoupili, nelitovali a užili si posezení na sluníčku s krásným výhledem do krajiny.

Na oběd jsme potom zajeli do malého rodinného pivovárku Berounský medvěd. Vzhledem k tomu, že pivovar se teprve buduje, nevypadá okolí restaurace na první pohled moc přívětivě, Je to vlastně jedno velké staveniště a hromady starých věcí na odvoz. Ale uprostřed toho všeho stojí moc příjemná restaurace, s milou obsluhou a výbornou kuchyní. Až na malé výjimky si všichni dali řezaného „medvěda“ a moc jsme si pochutnali. Až tudy příště pojedeme, rádi se tu zase zastavíme.

Na závěr jsme si ještě zajeli na malou chvíli do Berouna, dali si kávičku nebo zmrzlinu a prohlédli si náměstí a přilehlé uličky.

Pršet začalo až cestou domů, takže se nám celý výlet vydařil a těšíme se na další. Pojedeme 21. 5. na Hrnčířskou sobotu na Veselém kopci a potom 26. 5. do Humpolce a Lipnice nad Sázavou.

Jarní trhy v Lysé nad Labem – 15. 4. 2011

V pátek 15. 4. jsme vyrazili na jarní zahradnické trhy do Lysé nad Labem. Počasí nám přálo, a tak jsme se všichni těšili.

Nabídce zahradnických potřeb, sazenic, stromků a osiva byla věnována venkovní plocha a byla vidět hned po vstupu na výstaviště. Vnitřní prostory výstaviště byly věnovány prodejní akci Elegance 2011, soutěži vizážistů a kadeřníků a hudebnímu programu.

Všechny nás ale uchvátila výstava narcisů v 1. patře haly, kde na poměrně malé ploše bylo k vidění nepřeberné množství odrůd narcisů, doplněných o vodní a jiné zahradní objekty a plastiky.

„Kde se pivo vaří, tam se dobře daří“ – 31. 3. 2011

Všichni tohle rčení známe a tak jsme se jeli přesvědčit. Ráno, 31. března, slibovalo krásný a slunečný den a nezklamalo. Téma zájezdu, prohlídka pivovaru Pilsner Urquell, dokonce přilákalo nejen nebývalý počet mužů, ale také ženy, z nichž mnohé pivo ani nepijí.

Cesta byla příjemná, autobus pohodlný a na dálnici provoz plynulý, takže jsme do cíle dorazili včas a v pohodě. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, abychom si výklad průvodce mohli lépe užít a byl čas i na nějaké dotazy.

Pivovar nás překvapil svou rozlehlostí. Vždyť od návštěvnického centra jsme na prohlídku dokonce jeli místním autobusem. Moderní haly plné běžících pásů a cinkajících lahví plných i prázdných, jsou téměř liduprázdné, k jejich obsluze stačí v plné směně pouhých 23 zaměstnanců. O to více působí impozantním a ohromujícím dojmem. Mají zde řadu nej, největší varnu, největší stáčírnu, jediné bednáře, největší osobní výtah… v ČR. Sotva jsme si začali říkat, že jsme se zbytečně teple oblékli, sestoupili jsme do sklepů. Celý labyrint sklepů je poměrně složitý a žádný z nás by tam nechtěl zabloudit. Byla tam sice stálá teplota, ale nízká, a tak jsme teplé oblečení všichni uvítali. Naštěstí prohlídka sklepů končila ochutnávkou nepasterizovaného piva a to nám opravdu chutnalo.

Obě skupiny se opět sešly až v restauraci Na Spilce, přímo v areálu pivovaru, kde již čekal Pivovarský guláš s knedlíkem a pivo. Zkrátka prohlídka se nám všem moc líbila a končila stylově.

Po obědě jsme popojeli naším autobusem blíže do centra města, aby na náměstí byl již jen kousek pěšky. Dali jsme si rozchod a ve 3 hodiny jsme se opět sešli „u zlaté věci“, což je jedna ze tří moderních plastik přímo na náměstí.

Cesta domů proběhla naštěstí opět hladce, takže jsme do Prahy dorazili krátce po 17. hodině.

Na další výlet jedeme 28. 4., navštívíme penězokazeckou dílnu a mnoha legendami opředené Koněpruské jeskyně.

Muzeum krajky uchvátilo každého

Ranní mrazivé počasí neodradilo zájemce, a tak jsme se v dobré náladě sešli před osmou hodinou u hotelu Intercontinental v Pařížské ulici.

Ale nebyli jsme sami, kdo musel mrznout. Pozdravit nás přišla také naše nová paní místostarostka, paní Jana Pařízková.

V autobuse bylo pěkně teploučko a proto nám ani poměrně dlouhá cesta nevadila a do Vamberka jsme dorazili v pohodě a úsměvem. Počasí se mezi tím také umoudřilo, sluníčko hezky svítilo, i když moc nehřálo.

Muzeum krajky je ve Vamberku hned u náměstí, takže cesta k němu nebyla dlouhá. Netušili jsme jak velká krása je v tak malém domě skryta. Expozice starých i současných krajek byla natolik úchvatná, že si ji se zatajeným dechem prohlíželi i muži. Na závěr prohlídky jsme si v malém obchůdku, jménem Martina, nakoupili různé drobné dárečky.

Kašna na náměstí přímo vyzývala ke skupinové fotografii, výzvu jsme uposlechli a fotografii pořídili.

Potom už hurá na oběd. Autobus nás dovezl až k restauraci Na Vyhlídce, která svému jménu nezůstává nic dlužna. Výhled je zde opravdu nádherný. Oběd všem chutnal, výhled se líbil a a přišel čas vydat se k poslednímu cíli naší cesty. V plánu bylo dojet autobusem k říčce Zdobnici a prohlédnout si tzv. věšadlový most, kulturně technickou památku. Cesta k mostu ale vypadala příliš úzce, proto jsme autobus ponechali na jejím začátku a sešli jsme k mostu pěšky. Přestože bylo mrazivo, sluníčko stále svítilo a byla to velmi příjemná procházka, kterou všichni uvítali. Viděli jsme tak jediný most, který vede přímo do pekla – tedy do vesničky Peklo nad Zdobnicí.

Do Prahy jsme se vrátili v pohodě a spokojení.

Vícedenní akce v roce 2010

V roce 2010 jsme uspořádali tyto vícedenní akce:

Výlet na Jesenicko (květen)
Výlet do Bratislavy (červen)

Celodenní a tematické výlety v roce 2010

V roce 2010 jsme navštívili tato místa a akce:

Klatovy a Klenová (leden)
Kralicko a Nové Hrady (únor)
Žatec a Nový Dvůr u Podbořan (březen)
Tachov, Kladruby a Přimda (květen)
Příbram, Svatá Hora, Březnice (červen)
Blatná a Starý Plzenec (červen)
Pelhřimov, Želiv a Křemešník (červenec)
Nebílovy a Chotěšov (červenec)
Bechyňsko – hrad Dobronice (srpen)
Grabštejn, Hrádek nad Nisou, Trojzemí (srpen)
Pernštejn a Brno – Špilberk (září)
Děčín, Česká Kamenice a Kamenický Šenov (říjen)
Pardubice a Kladruby (říjen)