Jako volné pokračování poetického Dne s K. H. Máchou v Litoměřicích připravili členové klubu poezie Týnka na 18. 5. Májový podvečer v Týnské 17.
V zahradě DPS Týnská zazněl v jejich podání slavný Máchův Máj. Mezi posluchači byl také pan starosta, Ing. Oldřich Lomecký, a všichni, recitátoři i posluchači, velmi ocenili, že si našel čas a přišel mezi nás.
Večer byl příjemný, báseň krásná, co více jsme si mohli přát.
Středa 11. 5. byla dnem velkého výletu do Litoměřic. Výlet byl motivován dvoustým výročím narození Karla Hynka Máchy a odhalením jeho sochy na Mostné hoře v Litoměřicích.
Díky paní Daně Hyklové, která je sice obyvatelkou Prahy 1, ale v Litoměřicích je skoro jako doma, jsme prožili báječný den. Promyslela pro všechny účastníky bohatý program. Výletu se účastnili hlavně členové Klubu poezie Týnka, členové Turistické party, členové pétanque Senior týmu Praha 1 a country tanečnice z klubu Medunky. Tomuto pestrému složení výpravy byl také uzpůsoben program dne.
Návštěvu města jsme zahájili všichni společnou návštěvou hřbitova, kde je původní hrob K. H. Máchy a je zde také pseudogotický kenotaf. Zapálili jsme zde na důkaz úcty tucet svic.
Další program nás na celé dopoledne rozdělil. Jedna část, složená ze zdatných turistů, vyrazila pod vedením místních seniorek-turistek na horu Radobýl, která se tyčí nad Litoměřicemi. Díky tomu, že je částečně odtěžena (těžil se zde živec), je její vrchol nezalesněn a skýtá proto nádherný výhled všemi směry na celý krásný Máchův kraj.
Druhá část výpravy, složená hlavně z vyznavačů poezie, nejprve zamířila na Mostnou horu, k druhé soše K. H. Máchy – tedy k jejímu druhému provedení. První tato socha stojí na svahu Petřína. Za povšimnutí stojí její krásné umístění a snadná dostupnost.
Dalším bodem programu vyznavačů poezie bylo setkání se seniory z Litoměřic. Setkání bylo připraveno v místním klubu Bethel. Zde nás uvítala paní Smetanová a pan Ing. Veber, ze sociálního odboru města Litoměřic. Členové našeho Klubu poezie Týnka k této příležitosti nastudovali celý Máj, který za soustředěné pozornosti všech přítomných diváků přednesli. Na závěr jejich vystoupení přispěl do programu ještě pan Jindříšek, senior z Litoměřic, jehož tvorbu básnickou i hudební můžete najít zde: http://www.zgublacenko.cz/projekty/moji-pratele—umelci/frantisek-jindrisek
Po skončení básnického a hudebního programu se poetici opět sešli na Mírovém náměstí s turisty. Byli, unavení, mnozí velmi, ale spokojení. Cestou na oběd si proto všichni vzájemně vyprávěli, co viděli, slyšeli a zažili. Poobědvali jsme v krásné restauraci Marina Labe, kde je nádherný výhled do kraje a všichni obdivovali společně horu Radobýl ještě jednou, tentokrát zdola.
Odpoledne mohli zájemci navštívit Máchovu světničku a všichni potom prošli větší či menší okruh městem s průvodcem.
Počasí nám přálo a tak si další část odpoledne každý užil po svém, někteří poseděli v cukrárně, jiní ve vinárně a někteří jen tak bloumali městem a prohlíželi si muzeum, galerie a kostely, městské hradby a řadu krásně rekonstruovaných historických domů v centru města.
Výlet se opravdu vydařil. Dano, děkujeme za nápad i realizaci.
Odpoledne věnovaná Historii módy byla 21. 4. a 5. 5. v klubech v Tomášské a v Týnské. Kdo přišel, nelitoval. Jarka Šťavíková ví o výtvarném umění mnoho, ale o historii odívání snad ještě více. Povídání nebralo konce, a když nakonec skončilo, všichni jsme věděli, že jenom proto, že už je moc hodin. Jarka by mohla vyprávět dál a dál a stále by měla nové a nové zajímavé informace. Promítané obrázky tak jen lehce kopírovaly její vyprávění a připomínaly nám jednotlivé etapy vývoje módy. Byla to dvě krásná, a rozhodně nikoli stejná, odpoledne. Jarko, děkujeme a těšíme se na příště.
Přes malé obavy, jak to dopadne s počasím, jsme se sešli ve čtvrtek 28. 4. ráno u hotelu Intercontinental, pohodlně se usadili do autobusu a vyrazili vstříc pro mnohé neznámým hlubinám země.
K jeskyním jsme dorazili již kolem deváté hodiny a těsně po nás přijely nějaké školní děti. Jako rozumnější jsme jim dali přednost a nechali je jít před námi. My jsme se zatím rozdělili na dvě skupiny, abychom si výklad mohli řádně užít a nikdo na nás nepospíchal. Nakonec jsme se v jeskyních několikrát potkali.
Krápníky a celé podzemí se nám velmi líbilo. Mnozí byli v jeskyních vůbec poprvé a to více si je užívali. Zdárně jsme zdolali i obávané velké množství schodů, které nám zvláště v závěru (83 točitých schodů) dalo některým řádně zabrat.
Počasí nám nakonec přálo a tak i ti, kteří nakonec do jeskyní nesestoupili, nelitovali a užili si posezení na sluníčku s krásným výhledem do krajiny.
Na oběd jsme potom zajeli do malého rodinného pivovárku Berounský medvěd. Vzhledem k tomu, že pivovar se teprve buduje, nevypadá okolí restaurace na první pohled moc přívětivě, Je to vlastně jedno velké staveniště a hromady starých věcí na odvoz. Ale uprostřed toho všeho stojí moc příjemná restaurace, s milou obsluhou a výbornou kuchyní. Až na malé výjimky si všichni dali řezaného „medvěda“ a moc jsme si pochutnali. Až tudy příště pojedeme, rádi se tu zase zastavíme.
Na závěr jsme si ještě zajeli na malou chvíli do Berouna, dali si kávičku nebo zmrzlinu a prohlédli si náměstí a přilehlé uličky.
Pršet začalo až cestou domů, takže se nám celý výlet vydařil a těšíme se na další. Pojedeme 21. 5. na Hrnčířskou sobotu na Veselém kopci a potom 26. 5. do Humpolce a Lipnice nad Sázavou.
V pátek 15. 4. jsme vyrazili na jarní zahradnické trhy do Lysé nad Labem. Počasí nám přálo, a tak jsme se všichni těšili.
Nabídce zahradnických potřeb, sazenic, stromků a osiva byla věnována venkovní plocha a byla vidět hned po vstupu na výstaviště. Vnitřní prostory výstaviště byly věnovány prodejní akci Elegance 2011, soutěži vizážistů a kadeřníků a hudebnímu programu.
Všechny nás ale uchvátila výstava narcisů v 1. patře haly, kde na poměrně malé ploše bylo k vidění nepřeberné množství odrůd narcisů, doplněných o vodní a jiné zahradní objekty a plastiky.
… v klubu v Týnské 17 už to ve čtvrtek 14. 4. opravdu vypadalo skoro jako o Velikonocích.
Přišla mezi nás paní fotografka, Michaela Antůšková, která pro nás připravila malý fotokurz tvorby velikonočních pohlednic. A protože paní Antůšková je dobrou lektorkou a zkušenou fotografkou, naučila to všechny zájemce dobře.
Nejprve bylo zapotřebí vytvořit malé aranžmá z velikonočních kraslic, větviček, různých košíčků a dalších dekorací. Na to jsme využili kraslice, které jsme si namalovali technikou voskového reliéfu minulý týden s paní Pětníkovou. Dozvěděli jsme se jak takovému aranžmá připravit vhodné pozadí, jak je nasvítit a nakonec došlo na vlastní fotografování. Potom jsme se ještě naučili, že s fotografií se dá dále ještě pracovat v počítači, sem tam kousek dobarvit, sem tam kousek oříznout a hlavně doplnit přání všem:
VESELÉ VELIKONOCE!
… alespoň u nás, v klubu v Týnské 17, to ve čtvrtek vypadalo jako o Velikonocích.
Přijela k nám totiž paní Olga Pětníková, která je držitelkou titulu Malířka lidové umělecké výroby II. stupně, a učila nás, jak zdobit kraslice technikou voskového reliéfu. Přijel s ní také její syn Vojta, a protože sám umí kraslice také zdobit moc hezky, byl velmi dobrým rádcem, stejně jako jeho maminka.
Učili jsme se opravdu od mistrů. Připojujeme také obrázky kraslic, které vytvořili Pětníkovi.
Všem účastnicím se kurz velmi líbil a už se těšíme na další podobné akce.
V úterní podvečer 5. dubna 2011 přišlo do Klubu v Týnské 17 mnoho vyznavačů vůní dálek, vyprávění, vzpomínání a písniček.
Odpoledne zahájil šerif Trampského senior klubu Praha, Bílý Pedro (pan Mirek Štván) a spolu s ním také Duo tuláka Charliho, které zahrálo a zazpívalo několik písniček s kytarou.
Přes malé technické potíže se podařilo i promítání slíbeného dvoudílného dokumentárního filmu o zajímavé expedici 4 odvážlivců a dvou autoveteránů na Aljašku v roce 1979. Připomněli jsme si nejen tehdejší atmosféru u nás doma, ale hlavně vše, co dobrodruhy na jejich dlouhé a opravdu náročné cestě k řece Tanana potkalo a překvapilo.
Jak úsměvné nám nyní, v době mobilů, připadají informace o satelitním telefonování z pevných telefonů u silnic, nebo občerstvení ve fast foodech. Ó, jak to tehdy bylo všechno nové, vzácné a pro nás velmi nevídané.
Velmi rádi jsme proto využili příležitosti a otázky se jen hrnuly. Vždyť kdo by uměl lépe na vše odpovědět, než přímý účastník této expedice, Jirka Janovský. Jeho dopovědi byly vtipné, výstižné a hlavně velmi obsáhlé a přesné. A kdyby to šlo, povídání by nebralo konce.
Děkujeme Trampskému senior klubu Praha za hezké odpoledne a těšíme se na další společné akce.
Všichni tohle rčení známe a tak jsme se jeli přesvědčit. Ráno, 31. března, slibovalo krásný a slunečný den a nezklamalo. Téma zájezdu, prohlídka pivovaru Pilsner Urquell, dokonce přilákalo nejen nebývalý počet mužů, ale také ženy, z nichž mnohé pivo ani nepijí.
Cesta byla příjemná, autobus pohodlný a na dálnici provoz plynulý, takže jsme do cíle dorazili včas a v pohodě. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, abychom si výklad průvodce mohli lépe užít a byl čas i na nějaké dotazy.
Pivovar nás překvapil svou rozlehlostí. Vždyť od návštěvnického centra jsme na prohlídku dokonce jeli místním autobusem. Moderní haly plné běžících pásů a cinkajících lahví plných i prázdných, jsou téměř liduprázdné, k jejich obsluze stačí v plné směně pouhých 23 zaměstnanců. O to více působí impozantním a ohromujícím dojmem. Mají zde řadu nej, největší varnu, největší stáčírnu, jediné bednáře, největší osobní výtah… v ČR. Sotva jsme si začali říkat, že jsme se zbytečně teple oblékli, sestoupili jsme do sklepů. Celý labyrint sklepů je poměrně složitý a žádný z nás by tam nechtěl zabloudit. Byla tam sice stálá teplota, ale nízká, a tak jsme teplé oblečení všichni uvítali. Naštěstí prohlídka sklepů končila ochutnávkou nepasterizovaného piva a to nám opravdu chutnalo.
Obě skupiny se opět sešly až v restauraci Na Spilce, přímo v areálu pivovaru, kde již čekal Pivovarský guláš s knedlíkem a pivo. Zkrátka prohlídka se nám všem moc líbila a končila stylově.
Po obědě jsme popojeli naším autobusem blíže do centra města, aby na náměstí byl již jen kousek pěšky. Dali jsme si rozchod a ve 3 hodiny jsme se opět sešli „u zlaté věci“, což je jedna ze tří moderních plastik přímo na náměstí.
Cesta domů proběhla naštěstí opět hladce, takže jsme do Prahy dorazili krátce po 17. hodině.
Na další výlet jedeme 28. 4., navštívíme penězokazeckou dílnu a mnoha legendami opředené Koněpruské jeskyně.
23. 3. 2011, ve spolupráci s Malostranskou besedou a za laskavé patronace Městské části Praha 1, jsme připravili odpoledne složené z vystoupení seniorů, členů některých kroužků, které pracují v našem Klubu seniorů Týnská 17.
Odpoledne v Malostranské besedě zahájili naši vážení hosté, starosta Prahy 1, pan Ing. Oldřich Lomecký a zástupce starosty, pan Jan Krejčí. Jejich milý pozdrav a pár slov na úvod celé akce byly odměněny velkým potleskem a úsměvy všech diváků.
Program zahájil Klub poezie Týnka, který vystoupil ve složení paní Věra Čepková, Karla Drahokoupilová, Marie Holubová, Dagmar Hyklová, Luciana Klobušovská, Dana Kovandová, Květoslava Marková, Marie Primusová, Jarmila Šonková a oporou Klubu byl pan Karel Stárek. Přednesli Vám báseň Miloslava Bureše, Otvírání studánek.
Na vystoupení klubu Týnka volně navázali členové konverzačních jazykových kroužků, které se v Klubu v Týnské také schází. Přednesli nám vždy jednu báseň v originálním, tedy cizojazyčném znění, a doplní ji o český přebásněný překlad. Každý jazykový kroužek se tohoto zadání zhostil trochu jinak a každé pojetí bylo milé a příjemné.
Jako první vystoupili zástupci anglické konverzace Věra Randáková, Jana Benešová, Hana Činčera, Petr Hladík a vedoucí kroužku, Libor Vyhnanovský. Přednesli nám báseň IF, jejímž autorem je Rudyard Kipling, a její překlad od Josefa Václava Sládka.
Program pokračoval vystoupením zástupkyně německé skupiny paní Věra Mahelová. Přednesla báseň Náš svět.
Libozvučnou francouzštinou nás potom v závěru básnické části programu oslovila paní Dagmar Hyklová, která přednesla Podzimní píseň, kterou napsal Paul Verlaine, a její překlad od Otokara Fišera.
Bylo skutečně zajímavé slyšet básně v originálním znění i jejich následný překlad a jsme rádi, že se do akce jazykové kroužky zapojili.
Jak již název odpoledne napovídá, nebylo to ale stále jen o poezii. Jako další účinkující jsme přivítali naše hosty, dámy z pěveckého sboru, který pracuje při sdružení Život 90 v Domě seniorů Portus, také na Praze 1. Sbor pod vedením paní prof. Květy Žákové a zazpíval několik krásných lidových písní. Jsme rádi, že dámy naše pozvání přijaly a oživily naše poetické odpoledne. Děkujeme. Jistě se najde i další příležitost, kdy budeme moci takto spolupracovat.
To už se ale přiblížil závěr odpoledne, ale co by to bylo za program, kdyby v něm nevystoupily naše Medunky ! Klub country tanců Medunka je naší chloubou již od roku 2005 a jejich vystoupení jste mohli vidět nejen na Plese seniorů na Žofíně, ale často reprezentují pod manažerským vedením paní Dagmar Laštovkové Prahu 1 i na vystoupeních jinde. Nemusím snad ani zdůrazňovat, že nám je všichni závidí a my jsme rádi, že je máme.
Medunky vystoupily ve složení Věra Čepková, Karla Drahokoupilová, Jarmila Hrabová, Dana Kovandová, Karla Leinerová, Věra Kosinová, Zdenka Oulíková, Marie Primusová, Marcela Severinová, Jarmila Šonková, Dana Štefanová, Ludmila Štefanová.
A to bylo poslední vystoupení dne. Děkujeme všem účinkujícím za jejich vystoupení a všem divákům za návštěvu, i za to jak se dokázali vypořádat se stísněnými prostorovými podmínkami jeviště i hlediště a těšíme se zase příště na viděnou.
Věříme, že se všem celý program líbil a že pokud mezi diváky byl někdo, kdo ještě není členem našich kroužků a nechodí do klubů, tak jej možná brzy v některém budeme moci uvítat.
Další informace z akce najdete na TV Praha 1.
