Kronika akcí

Středisko sociálních služeb Praha 1AktualityKronika akcí
Karolína Schwarzová Kronika akcí

Letní tábor pro seniory se letos opravdu vydařil – 15. až 29. 6. 2013

Už druhý ročník letního tábora pro seniory uspořádaly v Soběšíně na Sázavě Městská část Praha 1 a Středisko sociálních služeb. Letos se tábor poprvé konal hned ve dvou turnusech: zatímco ten první navštívili už zkušení táborníci, kteří absolvovali i první ročník, druhý byl určen „bažantům“.

„Po úspěchu prvního ročníku nám všem bylo jasné, že tu vzniká nová pěkná tradice, jež dokazuje, že dobře bavit se můžeme v každém věku,“ řekl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Co měly oba táborové běhy společného, byly výborná nálada a napětí i velké nasazení při hrách a soutěžích. Všichni účastníci také hned na začátku tábora prošli bránou dětství a zvolili si věk v rozmezí od dvanácti do patnácti let. Poté si zabalili – ano, čtete dobře – a odletěli létajícím balonem, jehož první zastávka stála opravdu za to: Las Vegas. To v případě prvního turnusu. Členové druhého turnusu byli vystaveni zdánlivě menšímu nebezpečí, když se vydali na cestu kolem světa lodí. Dalším rozdílem mezi oběma turnusy bylo počasí: první týden slunce vytrvale hřálo (či spíš připalovalo), druhý týden se obloha spíše vytrvale mračila.

My jsme tábor navštívili během prvního turnusu. S námi pak v kufru auta (v chladicím boxu – zpráva pro hygienu:)) přijely špekáčky k večernímu táboráku. Dorazili jsme, když zrovna naplno běžela soutěž, kdy si všichni táborníci vyslechli od „hlavase“ Rikiho příběh, o němž pak postupně vedli diskusi a hodnotili jednání jednotlivých postav příběhu. „Pro mě je velmi zajímavé a poučné srovnávat, jak příběh hodnotili děti a mladí lidé, s nimiž také pracuji, a jak lidé, kteří už prožili kus života,“ řekl Jaroslav Kráčmera, jinak už zmíněný Riki, který měl už druhým rokem na starost program tábora. Rovněž druhým rokem s ním spolupracovala paní Erika, jež zároveň plnila funkci zdravotnice.

Druhým rokem také fungovala populární kavárna, doslova epicentrum tábora, kde se odpočívalo, hrálo, diskutovalo či zpívalo. A také podnik, jehož název se měnil podle situace, počasí, stavu tělesné schránky či duše „provozovatelek“ – ředitelky Střediska sociálních služeb Heleny Čelišové a její spolupracovnice Karolíny Schwarzové. V době naší návštěvy se honosil označením „U dvou zdechlých koček“.

Vedle her a soutěží čekaly na účastníky pestré a netradiční ranní rozcvičky, jež tvořily tai-či, přijímání energie nebo třeba mazurka. Večery pak vyplňovaly táboráky, koncerty harmonikáře a country kapely, promítání v bijásku Kinolet a stejně jako loni oslava narozenin úplně všech zúčastněných bez ohledu na skutečné datum narození. Chybět samozřejmě nemohl ani rozlučkový večer.

Využíváme pohostinnosti kavárnic a vychutnáváme si jejich kávu, slunce připaluje, ale hry musejí pokračovat. Jde se na Hanojské věže, jež důkladně prověřují kombinační schopnosti soutěžících. Auto těchto řádek je sebekriticky rád, že může jen přihlížet. A následuje další soutěž a hra zároveň, stejně zábavná jako všechny ostatní. Všichni se při ní ocitají až ve starověku, konkrétně v Mezopotámii, a úkol, který je čeká, je… Jak to jen říct? No, zkrátka, musejí vyluštit klínové písmo. Nutno dodat, že se do hry všichni pouštějí s chutí, vervou a úspěšně.

My se raději pomalu vytrácíme a vyrážíme do hlavního města. Klínové písmo… Hm…

Karolína Schwarzová Kronika akcí

Viola již pošesté – 9. 5. 2013

Dne 9. května recitovala Týnka již pošesté v divadle Viola. Protože to bylo v máji, měsíci lásky, a jak známo, láska kvete v každém věku, vybrala si k recitaci téma „Milostná poezie“.

Kromě klasických autorů naší i světové literatury byli zařazeni i autoři současní, a nejen to: Týnka recitovala verše dvou seniorek žijících v Praze 1. Jsou to paní Olga Holubová a paní Luciana Klobušovská.

Pořad měl velký úspěch a přítomna byla i Česká televize, která zde natáčela pro pořad stanice ČT1 Z metropole, který je vysílán vždy v sobotu ve 12 hod.

Dana Hyklová

Karolína Schwarzová Kronika akcí

Výlet vlakem do Olomouce – 7. 5. 2013

V úterý 7. května se vydaly tři kluby – Medunky, Týnka a někteří členové turistické party – do Olomouce. Byl to nápad Majky Primusové, která zjistila, že společnost Student Agency poskytuje seniorům v určitých dnech slevy na hromadnou jízdenku vlakem RegioJet. Památky, které bychom měli navštívit, nám pak doporučila Eliška Novotná (90 let!), jež nám nakreslila mapku trasy, na níž jednotlivé památky vyznačila. Role průvodce se ujala Dana Hyklová, která si ke všem památkám našla historický výklad. Jako fotoreportérka s námi jela Karolína Schwarzová, asistentka paní ředitelky Čelišové. Výlet to byl velmi zdařilý.

První památkou, kterou jsme zhlédli, byla bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, na který jsme vyjeli autobusem. Pak následovala na Václavském náměstí katedrála svatého Václava a vedle ní Zdíkův palác (dříve nazývaný Přemyslovský palác). Dvě slečny, které u paláce seděly na lavičce, nám poradily, kam máme jít na oběd. Byla to restaurace U Huberta, kam se nás vešlo všech dvacet a kde podávali polední menu za přijatelné ceny. Navíc jsme ani nemuseli uhnout ze své trasy.

Po obědě jsme pokračovali v cestě za památkami a postupně jsme si prohlédli na náměstí Republiky kašnu Titónů, bývalý klášter klarisek – dnes Vlastivědné muzeum a barokní kostel Panny Marie Sněžné. Pekařskou ulicí jsme se dostali ke gotickému kostelu svatého Mořice, ve kterém jsou největší varhany ve střední Evropě. Na Horním náměstí, kde bylo nejvíce památek, jsme obešli gotickou Olomouckou radnici, podívali se na dvě překrásné kašny – Herkulovu a Caesarovu, na velkém modelu města jsme pak hledali zhlédnuté památky a nakonec jsme si prohlédli 35 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice, který je největším sousoším v České republice a je zařazen mezi světové dědictví UNESCO.

Za Horním náměstím je náměstí Dolní, na kterém jsou dvě kašny – Neptunova a Jupiterova, mezi nimiž stojí Mariánský sloup. Vše bylo zahaleno do zelených sítí, neboť celé náměstí je v rekonstrukci, ale těmi sítěmi bylo na památky vidět. Na druhé straně náměstí nás zaujal renesanční měšťanský dům Hauenschildův palác, na kterém byl úžasný dvoupatrový arkýř. V tomto paláci byla při své cestě na Moravu ubytována ve dnech 26. – 28. října 1767 rodina Mozartova; to bylo Mozartovi 11 let.

Tady jsme již pocítili značnou únavu, tak jsme se vydali směrem k nádraží. Ještě jsme si prohlédli v Kateřinské ulici gotický kostel svaté Kateřiny Alexandrijské a zamířili jsme do Bezručových sadů, odkud jsme viděli barokní kostel svatého Michala v celé jeho kráse a mohutnosti.

V parku jsme si dali rozchod se srazem na nádraží. Park to byl velice krásný, se spoustou laviček, na kterých jsme si odpočinuli. Podél cesty, jež tvořila osu parku, tekla po pravé straně řeka Morava a po levé straně byly úžasné středověké hradby, takže prakticky až na nádraží jsme se měli na co dívat.

Dvě hodiny ve vlaku utekly neskutečně rychle a všichni jsme se shodli na tom, že cesta vlakem je mnohem příjemnější než autobusem, zvlášť tímto vlakem s obsluhou. Určitě se zase někam tímto způsobem vypravíme!

Dana Hyklová

Karolína Schwarzová Kronika akcí

Seniory v Kobylisích potěšily naše Medunky a Týnka – 17. 4. 2013

Ve středu 17. dubna navštívily členky Klubu poezie Týnka opět obyvatele domova pro seniory v Praze 8 – Kobylisích v Mirovické ulici. Tentokrát se k nim přidaly i tanečnice z Medunky, aby své vrstevníky společně potěšily kulturním zážitkem.

Od stanice autobusu je domov důchodců dost daleko, takže pro některé recitátorky bylo dost náročné dojít až tam. Týnka vystoupila s pásmem „Milostná poezie“. Byla to vlastně taková předpremiéra chystaného vystoupení ve Viole. Diváci poslouchali velmi pozorně celou třičtvrtě hodinu.

Tentokrát s námi jely i tanečnice ze souboru Medunka, aby seniorům zatancovaly Českou besedu. Diváky to natolik nadchlo, že během produkce tleskali do rytmu, a jedna z divaček si s Medunkami dokonce chtěla zatancovat.

Dana Hyklová

Karolína Schwarzová Kronika akcí

Saharský pohár ve Vědomicích – 13. 4. 2013

V sobotu 13. dubna se náš Senior tým zúčastnil turnaje v pétanque Saharský pohár ve Vědomicích. Do Vědomic jeli naši přitom už počtvrté. Jezdívají tam jednak na jarní turnaj a pak na podzimní. Tentokrát jelo z Prahy 1 deset hráček a hráčů, takže vytvořili pět dvojic. Na turnaji pak hrálo celkem 69 dvojic. Hrálo se švýcarským systémem, tedy do 13 bodů, ale s omezením na jednu hodinu.

 

 

Karolína Schwarzová Kronika akcí

Naše pétanqueová mužstva bojovala v zimní Ubulize – březen 2013

Na Ubulodromu v Úněticích u Prahy se v únoru a na začátku března konal druhý ročník zimní Ubuligy v pétanque, kterého se zúčastnily i dva týmy seniorů z Prahy 1. A v bojích se špičkovými českými mužstvy a podstatně mladšími soupeři se rozhodně neztratily a naši městskou část reprezentovaly velmi důstojně.

Tým A vedl kapitán Mirek Bernát a Tým B Jarka Hudečková. „Konkurence byla velmi těžká, ale nám šlo hlavně o získání zkušeností, o pohyb pro zdraví a o navázání nových sportovních přátelství,“ řekl Mirek Bernát.

Nástup měli naši senioři úctyhodný a hned první hrací den překvapil Tým A favorizované mužstvo Rodamiento Praha, když jej porazil 2:0 na zápasy (11:7, 11:9).

V dalších bojích se už našim borcům tolik nedařilo, ale všichni přítomní oceňovali jejich nasazení, bojovnost i smysl pro fair play.
Více informací: www.ubulodrom.cz/en/ubuliga.

Náš seniorský pétanque tým vznikl v roce 2010, kdy se také zaregistroval do „České asociace pétanqueových klubů“. Tím se stal právoplatným členem a celý tým i jednotlivci se mohou účastnit (podle svých schopností) turnajů v ČR. Prezidentkou klubu je Jarka Hudečková.

Tréninky probíhají minimálně jednou týdně, a to po celý rok a pod vedením zkušeného trenéra. Od letošní zimy se dokonce konají v kryté hale.

Karolína Schwarzová Kronika akcí

Ples seniorů – 24. 2. 2013

Krásné slečny, s výrazným (a krásně voňavým) líčením, čelenkami a kloboučky s pery a ladnými ručkami v elegantních rukavicích – i to byl letošní Ples seniorů, pořádaný Městskou částí Praha 1. Hned na začátku avizoval jeho moderátor Vladimír Hron, že celý večer bude takovým „filmovým spektáklem“, a měl pravdu.

Diváky v obou sálech přivítal postupně starosta Městské části Praha 1 Oldřich Lomecký, který přišel tentokrát převlečený do šerifského. „Kolty bohužel nejsou originální – filmové, ale zase jsou skutečně pravé, včetně zbrojního pasu,“ přiznal hlavní konšel a na dálku pozdravil herce, zpěváka a představitele nejslavnějšího českého „westmana“ Limonádového Joea Karla Fialu, s nímž si pro letošní ples přichystal scénku, na kterou ale bohužel nedošlo kvůli onemocnění propagátora Kolalokovy limonády. Celý Žofín mu popřál do nemocnice brzké uzdravení.

Filmové kostýmy z barrandovských ateliérů
Celý večer, kromě neutuchajícího nadšení tanečníků, byl opravdu také filmovým: už módní přehlídka, kterou představila Věra Krátká, ředitelka divize Fundus Barrandov Studia, byla kinematografická, když nabídla kostýmy vzniklé podle originálů ze slavného filmu Noc na Karlštejně. Ale ani originály na Žofíně nechyběly a návštěvníci si je mohli prohlédnout v předsálí. Mimochodem: od premiéry tohoto muzikálu uběhlo už čtyřicet let.

A další perlička pro filmové fandy – kostým Karla Högera, který představoval Arnošta z Pardubic, byl ušit, stejně jako kostýmy většiny hlavních představitelů, z pravé kůže a patřil k jedněm z nejtěžších. Dnes je tento kostým ještě s několika dalšími součástí barrandovské sbírky dochovaných originálů, která získala statut sbírky kulturního dědictví Ministerstva kultury.

Plesoví návštěvníci ale mohli obdivovat i kostýmy z rudolfínské Prahy, jejichž originály se objevily ve dvojfilmu Císařův pekař, Pekařův císař.
Velká část originálních kostýmů se dochovala dodnes a byla použita i při jiných filmových projektech, například v pohádce Byl jednou jeden král.

Do třetice se pak představily kostýmy vzniklé podle originálů Theodora Pištěka pro slavný oscarový film Amadeus.

V hlavní roli HUDBA
Během let vznikly díky filmařům mnohé skvělé muzikály a filmy, v nichž důležitou roli hrála hudba. Některé z nich připomněl i Ples seniorů – například Kabaret s LizouMinneli, Někdo to rád horké s Marilyn Monroe či už zmíněný Limonádový Joe s Karlem Fialou a celou plejádou tehdejších českých filmových hvězd.

Nebyl by to Vladimír Hron, aby si – v rámci své plesové Abecedy hvězd – „nevystřihl“ pár hudebně-filmových šlágrů, tentokrát z Noci na Karlštejně autorů Jiřího Štaidla a Karla Svobody.

Senioři se bavili – někteří z nich bavili i ostatní
Naši starší spoluobčané navštívili Ples seniorů 2013 v opravdu velkém počtu. A skvěle sito užívali. K jejich zábavě však také přispěli i jejich vrstevníci, lépe řečeno vrstevnice z taneční skupiny Medunky, zřizované Střediskem sociálních služeb Praha 1.

Do výborně připraveného programu, na kterém bylo patrné, že jeho tvůrci odvedli velký kus práce, se ale zapojily i mladší generace – taneční pár Anna Riebauerová a Jan Karban ze ZŠ Uhelný trh a jejich zkušenější kolegové, sólisté baletu národního divadla Nela Čelišová a Petr Strnad.

Volba královny a krále plesu
K vrcholům plesu samozřejmě patřila volba královny a krále plesu. Letos se jimi stali Libuše a Lubomír Petrasovi.

Kromě pořadatelů patří rovněž poděkování těm, kteří zajišťovali to nejdůležitější – hudbu. Ve velkém sále to byl Orchestr Josefa Hlavsy, v malém sále pak dechová kapela Květovanka, po nichž následovala diskotéka také už starších pánů Jakuba Jakoubka a Miloše Skalky.

Karolína Schwarzová Kronika akcí

Paní Emilie Kadenská oslavila stovku – 9. 2. 2013

Obyvatelka domu s pečovatelskou službou v Dlouhé ulici Emilie Kadenská se zařadila mezi stoleté občany Městské části Praha 1. Narozeniny oslavila i s námi v DPS a navštívit ji přišel i pan starosta Oldřich Lomecký.

„Rád jsem přišel paní Kadenské popřát a rád jsem také slyšel, že je v našem domě spokojená. Proto koneckonců tyto služby provozujeme a nabízíme,“ uvedl starosta.

„Paní Kadenská je velmi vitální paní, která se zajímá o dění kolem sebe. Přes svůj vysoký věk nijak nezahálí, denně třeba i dvakrát vyjde schody v domě až do šestého patra a sama si také vaří,“ prozradila ředitelka Střediska sociálních služeb Praha 1 Helena Čelišová, která byla jedním z gratulantů.

Naše stoletá oslavenkyně je v neustálém kontaktu s dcerou, oční lékařkou, která jí pomáhá i užitečně motivuje. „Chodit do schodů mi nakázala dcera, abych si trénovala nohy,“ vysvětlila paní Emilie, jež si – jak sama říká – ráda něco „uklohní“. Nejraději pak má smažený řízek.

Narodila se 9. února 1913 v Mladé Boleslavi do rodiny Poupových, která vlastnila řeznictví a uzenářství, a to jako nejmladší ze čtyř dcer. Její rodiče byli velmi váženými občany tohoto středočeského města. V mládí byla zaměstnána v jejich firmě a pomáhala jim v obchodě.

Ve svých dvaadvaceti letech se vdala. Její manžel byl veterinářem a paní Kadenská vzpomíná na hezké manželství, ve kterém se jí narodila jediná dcera Ivana. Vdovou je více než dvacet let.

V mládí absolvovala ošetřovatelský kurz a pak pracovala jako ošetřovatelka v poliklinice v Hybernské ulici. Pamatuje si, jak ji vrchní sestra chtěla poslat do zdravotnické školy a stále ji dávala za vzor ostatním kolegyním pro její vzornou a pečlivou práci.

Při vzpomínkách na mládí myslívá na kamarádku Věru Čadkovou, s níž se znala ještě z rodného města.

A jaký je její „recept“ na dlouhověkost? Nic speciálního: říká, že vždy žila skromně a střídmě. Asi od pěti let chodila do Sokola a pohyb měla ráda po celý život. Kromě už zmíněných „tréninků“ na schodech, chodí v doprovodu na procházky, a když je hezky, s chutí odpočívá na terase DPS. Ráda čte, luští křížovky a dívá se na televizi.

 

Karolína Schwarzová Kronika akcí

Velkopřevorský palác ovládla třicátá léta – leden 2013

V Rytířském sále Velkopřevorského paláce na Malé Straně uspořádala Maltézská pomoc odpoledne pro seniory – zejména pak pro klienty „adopce seniorů“ Maltézské pomoci a pro seniory Prahy 1. Hlavním tématem velmi zdařilé akce byla móda 30. a 40. let, o níž se nejen povídalo, ale která se také názorně předvedla.

„Moderátorem akce, která se uskutečnila v krásném prostředí pod patronací Taťány Kuchařové a její nadace, byl Aleš Cibulka. Vzpomínali jsme na tehdejší módu i umělce, a to i prostřednictvím otázek Aleše Cibulky, který za správné odpovědi rozdával knihy, kalendáře a další dárky. Nezapomnělo se ani na občerstvení,“ vysvětlila Jitka Peštová, koordinátorka pečovatelské služby z DPS U Zlaté studně.

Modely z let, kdy filmu vládli Oldřich Nový, Nataša Gollová, Adina Mandlová či Hugo Haas, zapůjčila ze své sbírky Vladimíra Dobiášová. Taťána Kuchařová například předvedla nádherné šaty Adiny Mandlové.

Pověstnou třešničkou na dortu pak byla účast hereček Evy Gérová (Pepička Kondelíková z filmu Otec Kondelík a ženich Vejvara) a Nataši Tánské (Barunka) a Jitky Duškové-Viktorýnové (Adélka) z legendárního filmu Babička (1940).

A protože se akce konala v předvánoční čas, došlo i na povídání o vánočních zvycích a rovněž na filmové písničky a koledy v podání Livie Kuchařové za doprovodu Vojty Uhlíka.

Karolína Schwarzová Kronika akcí

Celodenní a tematické výlety v roce 2012

V roce 2012 jsme se vydali na tato místa a akce:

Skanzen Řepora (leden)
Spálené Poříčí a Starý Plzenec – Bohemia Sekt (únor)
Hora Říp a Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem (březen)
Zbiroh, Rokycany (duben)
Lemberk a Liberec (duben)
Grabštejn a Hrádek nad Nisou (květen)
Kratochvíle a Vodňany (květen)
Velké Březno a Ústí nad Labem (červen)
Zvíkov a Strakonice (červen)
Hrubý Rohozec a Mladá Boleslav (červenec)
Karlovy Vary a Loket (červenec)
Zlatá Koruna a Český Krumlov (srpen)
Humprecht a Jičín (srpen)
Slavonice a Dačice (září)
Plasy a Manětín (září)
Valdštejn a Lomnice nad Popelkou (říjen)
Lnáře a Horažďovice (říjen)
Náchod a Jaroměř (listopad)
Vranov nad Dyjí a Znojmo (listopad)
Horšovský Týn a Domažlice (prosinec)
Vánoční Linec (prosinec)